 |
A jsme doma. Vítá nás jaro, sluníčko, smečka vypadá spokojeně.
Kdoví,jestli mi ty všechny dobře zalité stromečky
porostou,-) |
 |
V přístavu v Talinu dáváme pauzu. Jana vyráží na nákupy
svých oblíbených svetrů, my si konečně prohlédneme historické
centrum. Talin je krásný. Kačku strašně zajímaly různé figuríny
ať už v podobě soch nebo živých lidí. Občas na ně
vrčela, nebo naopak provokovala ke hře. |
 |
Snad to cenzura pustí,-) Nudnou plavbu si každý užívá po
svém...Že by dospávání závodu,-)?
|
 |
Trajekt z Helsinek jsme stihli výborně. Díky Milanově GPS
vždy vše, včas a bez problémů najdeme,-)
Loučíme se severem, sněhem a přeplouváme do Estonska. |
 |
Odjezd domů. Tento poslední týden se i tady začalo hlásit
o slovo jaro. Teploty stoupají na 0, sníh je odporně mokrý.
Nejvyšší čas na odjezd do Čech. Myslím, že i smečka už se
těší.
|
 |
Nakonec poslední etapu zvládá rychleji. Máme dojem, že ty
haskouní hlavy poznaly, že jedou domů a přidaly,-)Takže jsme
se zase nedospali a vyrážíme do Alty, očekávat je v cíli.
Působí to na nás trochu depresivně. Nikde nikdo, mrtvo,pusto.
Ale nakonec přeci jen vybíhají pořadatelé a ujišťují nás,
že tak za 15 minut tady Jana bude. Stojím v cíli a volám na
Becky.
Tady to snad jako lákání do cíle brát nebudou,-) Hrozím se
totiž toho, aby ji na asfaltce těsně před cílem nezahnuli
někam
jinam. A 3x Hurá, jsou tady... |
 |
Poslední checkpoint. Všichni už jsme hodně unaveni:-( To
dokazuje i to, že už musím Janě pomoc z bot, do bot,-)
Odjíždí až po 6 večer. To už ale v Altě začíná slavnostní
vyhlášení pětistovky a raut. Nic z toho nestíháme, ale
přejeme si, aby to už dojeli. Naše trasa končí v hostelu a
doufáme, že se trochu dospíme. Plánovaný příjezd do Alty
má Jana na 10 ráno. |
 |
Bára a Bára. Tak tohle je naše Baruška a Janina Baruška.
Obě jsou veliké pohodářky. Tak jsme se shodli, že když se
něčí pes
jmenuje Bára má štěstí,-)
|
 |
Kontrola chrupu,-) Kačka si oblíbila Derila, on ji také,
ale to chudák nevěděl, že ho nenechá 5 minut v klidu,-)Tento
checkpoint
nezapomenu. Jana mi přivezla ty norské sáněčky. Sice potřebují
opravit, ale máme je. Našla je cestou,-)Že by mi dovezla
i toho losa?:-D |
 |
Naše velká kamarádka,-)Přítelkyně Hendrika, který se stále
někde honí s Janou na trati. Oba byli velice milí a jejich
malamutí smečka byla krásně rozmazlená,-)Jana z toho Hendrikova
povyku na psy kvetla, nám se to líbilo,-) Zjišťovali
jsme, co je to za povyk-prý speciální malamutí:-D
|
 |
Levajok-pěkné místo. Byl zde i krásný výhled na závodníky
a jejich psy. Jana stále nepřijíždí, už začínáme trochu trnout.
Najednou zvoní telefon. Byli jsme dohodnuti, že vždy tak 10km
před příjezdem nás prozvoní. Jenže za chvíli znovu. Říkáme
si, že je zle a taky ano. Zoufalá musherka skoro brečí a říká:"Já
vůbec nevím kde jsem:-(" Došlo nám, že jede na opačnou
stranu
řeky a vydala se po trase tisícovky. Nakonec se domluvíme
a na checkpoint doráží. Dalo by se říct, že jsou všichni
značně vyčerpaní a my už docela zmrzlí. Ale jsou tady a to
je fajn. Jana ožila, když zjistila, že jsme ji zajeli do sousedního
Finska pro pizzu,-) |
 |
Jelikož plánované časy Janiných příjezdů se posouvají, máme
dostatek času na projížďky se zbývající smečkou, prohlédli
jsme si
Sámské muzeum-ta jejich kultura se mi moc líbí...a v odpoledních
hodinách přijíždíme na další checkpoint.
|
 |
Jana odjela z prvního checkpointu a my si seřizujeme čas
na GPS...Připravujeme program pro zbylých 8 hafů...Začínáme
mít
dojem, že ten závod je hodně náročný i pro handlery-moc se
nespí, stále se něco zjišťuje, pomáhá se musherům, jenom k
těm 8
psům, co závodí se nesmí... |
 |
První checkpoint a Jana nikde, skoro všichni už dorazili
a my stále marně čekáme. Průběžně chodíme jistit tabuli, kam
píší průjezdy a vůbec ji v Jotce ještě nenapsali. Ale nakonec
jsme se dozvěděli, že občas někdo projel a nevědeli kdo.
To byl naštěstí i její případ. O půl druhé ráno jsme se konečně
dočkali. Moc happy nevypadá, ale jsou tu-hurá. Jdeme vařit.
Ten benzinový vařič ze srdce nesnáším. Ale jiný nebyl, tak
jsme museli využívat službu tohoto. Vloni mě Pavel Šarkovský
málem upálil u plynové bomby, tak snad "benziňák"
přežiju...Často se jeho obsluhy chopil Milan a zjišťoval,
jak hlubokou
díru v ledu už jsme propálili,-)
|
 |
Po jejím startu nasedáme do auta a i my se vydáváme na okružní
pětistovku po checkpointech. Řešíme zda na ten Norkapp
dojet nebo ne. Ale raději jedeme dál, ať jsme na prvním checkpointu
včas.
|
 |
Asi půl hodinu před startem už Jana ani nemluvila, úsměv
žádný...Ty nervy...Zapřažení proběhlo dobře (jen Donka usilovně
hryzala šňůry, takže jsem ji šla alespoň výhružně kousnout
do čumáku,-)
A už jen čekáme na pomocníky, kteří nás dovedou na start.
Byl to jeden velký kolotoč, ale vše proběhlo relativně hladce.
Jen od Jany už jsem neslyšela ani slovo a dokonce ani nenadávala,
neklela, prostě mlčela. To bylo asi poprvé a naposledy
v životě,-) |
 |
Dokumentarista Milan zkouší sáňky,-)Že by jel místo Jany? |
 |
Den startu. Tak tady vidíte musherku ještě relativně usměvavou.
Ale to se postupně měnilo, stále jsme řešili, jestli
už zapřahat, nebo ještě ne? A jak to všechno provedeme? |
 |
Slavnostní předávání čísel. Sedíme u stolu s Johanne a ještě
nějakými mushery z okolí. Postupně vyhlašují jednotlivé
závodníky. Trochu zklamání, je to tu samý Nor, případně jiný
Seveřan, ale ze zahraničích (více jižních států.-) tu skoro
nikdo není:-( Jana je značně nervózní,-) ale předávku čísla
zmákla a 24 máme obě oblíbenou. Milan neustále fotí, filmuje,
vše musí prostě dokumentovat...
|
 |
Cestou z kopců zjišťujeme, že i ta pro mě odporná kombinéza
má výhodu: dá se v ní jezdit za psy,-) |
 |
Vydali jsme se na pěší výzkum hor. Vyšplhali kam se až dalo
a fotili co se dalo,-) Tento pohled je směrem k našemu
hostelu a na jezera přes která jsme vždy vyjížděli na tréninky.
Musherka už nic nepodniká, ladí formu na zítra.
|
 |
Tak tento terčík mě z další přednášky zaujal nejvíce. Takový
by se mi líbil, ale nemohla jsem po Janě chtít, aby mi
ho přivezla z tratě,-)Letos už měly narozdíl od loňských ročníků
trať značenou reflexníma tyčema, modrýma, červenýma
terčema - no skoro jako doma,-)Náročný přednáškový den byl
večer zakončen slavnostním zahájením. A hlavně jsme se
už těšili na večeři k Arntovi. Velice milá rodinka s krásnýma
3 haskama-konečně někdo v okolí má haskouny... |
 |
Schůzky a seznamovací programy. Jako nejlepší bych zhodnotila
hodinovou přednášku hlavní sympatické veterinářky.
Myslím, že byla docela přínosem. Ostatní už byly vcelku nudné
a hlavně opakovali vše dokola. Takže jsem občas
odcházela kontrolovat smečku ve vozíku-všude jezdili s námi,-) |
 |
Posilujeme ruce a nakládáme pytle s psí potravou na připravená
auta. Ty pytle na každém checkpointu určitě
poznáme, jsou největší ze všech,-)Když vidím ty pytlíčky ostatních,
musím se smát...Je pravdou, že se Jana
až po nákupu těchto nepřehlédnutelných pytlů dozvěděla, že
se v nich posílá jen psí žrádlo, ostatní si může vzít
z auta. No což kdyžtak v nich může na checkpointu nocovat,-) |
 |
A pohádková polární záře. Večer při venčení to vypadalo
na norské obloze asi takhle... |
 |
Vstupní brány do pokojů v hotelu. Na ledových postelích
mají matrace a sobí kůže, ale strávit noc bych tady nemusela.
Velmi oblíbené jsou tu svatby a svatební noci-) No nevím,
dovedla bych si to představit i jinak... |
 |
Ledový bar ve kterém podávají pouze ledové drinky,-) Už
po čvrt hodině nám začínala být docela zima,-) |
 |
Interiér iglú hotelu. Je to opravdu nádhera. Provázel nás
člověk, který ho celý sám budoval. Můžete se zde i ubytovat,
občerstvit...Bohužel letos byl vybudován až začátkem ledna.
I tady na severu trpěli nedostatkem sněhu. Veškeré ledové
sochy jsou z kostek ledu z řeky. |
 |
Když už máme ten zařizovací den, stavujeme se v "Iglú
hotelu" Vítá nás hlava losa. Dodnes jsem doufala, že
tu nejsou. Správcová hotelu mě ujistila, že jich tu je dostatek
a že jeden na ni tuhle koukal skrz okno, když sledovala televizi.
To mě opravdu potěšila, ale dodnes jsme žádného nepotkali
a věřím, že taky nepotkáme. Jedině, že by Jana na trati v
rámci své dokumetaristické činnosti nějakého zachytila. |
 |
05.03.08 Začíná administrativní část pobytu. Prezentace,
veterinární přejímky, kontroly, atp. Tento krásný model-bohužel
motorový,-) je připraven pro vítěze "tisícovky".
Tak ho alespoň vyzkoušíme...Ale nějaký ten srub by byl určitě
lepší-) |
 |
A zase běžíme po krásných pláních, jezerech, Milan fotí
jako o závod. |
 |
Ta modrá Barušce opravdu ladí:-D ale její pohled už mi připomíná
můj pohled při dokumentárních pokusech musherky."Už mě
zase fotí,-)" |
 |
Malý, velký,-) Ale šlo jim to spolu v lídru taky hezky. |
 |
Oblíbené místo 40kilometrových tréninků. Srub je mooc hezký.
Úplná idylka, kterou kazilo pouze občasné kvílení již zmiňovaného
Fandy. Ale i on po určité době pochopil, že má být ticho a
odpočívat,-) |
 |
Trénujeme relax pejsků. Milan smečce názorně předvádí, co
je to odpočinek na trati,-) Bylo opravdu krásně, až docela
teplo a po dlouhé době nefoukalo... |
 |
04.03.08 Expediční výprava. Jana ladí formu na závod,
my se vydáváme za krásného počasí na výpravu do hor. Jeden
velký pokrok: podařilo se mi Fandovi obléci všechny 4 boty.
Je to velké vzpurné "štěně", a po dobu našeho
pobytu to byl první okamžik, kdy se mi díky trpělivosti
podařilo boty nasadit, snad už to půjde příště rychleji
(Milan za tu dobu oblékl boty 4 psům,-) Fanda měl štěstí,
Jana tolik trpělivosti nemá a tvrdí, že by ho už přizabila,-)
Občas se ta pedagogika kromě oprav chyb hodí i na oblékání
botiček a kšír:-D
|
 |
Takhle jsme zaparkovali na řece. Auto pod ledem nezmizelo,
i když při vjezdu na led jsme neměli dobrý pocit. Při příjezdu
zpět nás traktor projíždějící kolem ujistil, že je led skutečně
silný. |
 |
Zase nezamrzlý kus řeky, dokonce i to sluníčko se ukázalo.
Je to nádhera. |
 |
A pozor: běžící musherka,-) ta dokumentaristika! Zkoušíme
stativ. Průjezd kolem stativu ovšem ne všechna spřežení zvládájí
dobře. Kačka s Barčou ho musejí prozkoumat. Takových okamžiků
je při jízdě několik. Už jsem zvyklá, a jelikož jsem na kost
zmrzlá, ani to už nekomentuji,-) |
 |
I takováto místa při cestě po řece potkáte. Sice to vzbuzuje
nedůvěru, ale všichni nám tvrdí, že je led silný! Už jim věříme. |
 |
Zmrzlý běžkař. Docela jsme svištěli a dost jsem začala přimrzat.
Ale povozili mě,-) |
 |
03.03.08 Trénink po řece, částečně po trase závodu. Poměrně
lehký terén. Hafy to bavilo. Přejíždí se z břehů na břeh,
do slepých ramen... |
 |
Návrat zpět. Ty pohledy byly nezapomenutelné. Ještě že se
Milan v tom focení tak vyzná. |
 |
Začíná přimrzat, ale je krásně. Jen ty sloupy v dáli kazí
tu idylku. Na druhou stranu je to vztyčný bod pro případ,
že se v těch horách ztrácíte... |
 |
Kudy kam? Ty skútraři jsou všude a jezdí kudy se jim zlíbí.
Bez GPS a mapy tady raději nikam nevyjíždíme. Rogera jsem
tím sice pobavili. 2 ženské a GPS? Při návratu jsme ale zbloudili
i s ní,-) |
 |
Po poledni je po závodech a vyrážíme po krásně rolbovaných
cestách do hor na trénink. Jezdíme na 2 týmy. Přeměňuji se
na "živou kotvu" naší stabilní 8,-) Z kopců se raději
odepínám-úrazů už bylo dost,-) |
 |
02.03.08 Kolem hostelu je rušno. Pořádají se tu běžkařské
závody. Smečka má alespoň rozptýlení. |
 |
Nejen lidské osazenstvo výpravy omrzá a zamrzá, ale i naši
čtyřnožci mají v kožichách vrstvy ledu a sněhu. Jen na závěr
naší výpravy do Gargie musím upozornit, že metujácká bunda
nezklamala a Jana nezrmzla,-) |
 |
Zamrzlý Milan,-) bez dalších komentářů... |
 |
Přeměnila jsem pozici mushera, na pozici běžkaře. Kombinézy
jsem od mala nesnášela, ale za těchto podmínek ji začínám
mít jako nemilejší část oblečení,-) V tolika vrstvách jsem
na lyžích opravdu ještě nejezdila. |
 |
Nejprudší kopec celé trasy. Pak už jen zaváté roviny. Ale
jezdíme statečně. |
 |
Hotová sibiř v Gargii. Už tak krásně jako posledně nebylo.
Foukalo, válo se...Ale jo, má to své kouzlo také. Jezdíme
jako kosmonauti, veškeré části těla musí být zakryté, jinak
umrzají,-( |
 |
Tato fotografie znázorňuje musherku při práci,-) Snad to
neprojde velkou cenzurou,-) Myslím, že Jardovi Hanušovi uděláme
radost:-D Při dojezdu do Gargie Jana zjistila, že nemá bundu.
Jedinou variantou byla Milanova náhradní metujácká bunda,-) |
 |
Při cestě na Gargii, musíme Milanovi ukázat nejdrsnější
místo,-) se stavujeme u Haralda. Zprvu mi připadal jako nejsrandovnější
musher okolí, jiní nás zrazovali, že zapomíná a já už nevím
co..., ale je to moooc fajnový chlap. Z mého pohledu má nejhezčí
alaskánky v okolí a mazlivou smečku. |
 |
01.03.08 Pohled na moře a krásně zasněžené kopce. Teď už
budou fotky profesionálnější,-) Milan se v tom focení přeci
jen trochu lépe vyzná... |
 |
Zkoušíme sílu ledu,-) tak po této řece se jede závod a takové
pěkné klacíky mají pro přivázání sáněk. Jana zakoupila místní
sámskou čapku. |
 |
29.02.08 První Milanova projížďka po okolí. |
 |
Milana vyzvedáváme ve 22:30, obvykle už touto dobou spíme,
ale z letiště by to měl na ubytování daleko a kolečka na kufru
by na 100% ubrousil,-) Už jsem se na něho těšila,-) |
 |
29.02.08 Neuvěřitelný pohled z okénka letadla. Nadmořská
výška 11 km, rychlost 850 km/h. Naši skupinu doplňuje další
člen Milan. |
 |
28.02.08 Ráno nás vítá -20 stupňů,-(Lehký trénink s malou
holčičkou místního kuchaře. Byla to hodně statečná dívčina
a celý trénink zvládla v sáňkách dobře. Anglicky ještě neumí,
ale Jana na ni použila jednu větičku z její kvalitní norštiny
a zjistila, že je holčina spokojená. Zdejší děti jsou asi
hodně otrlé. Norštinu trénujeme co to jde, začínáme se v tom
jejich prapodivném jazyce pomalu orientovat,-) |
| |
27.02.08 Zase hodně mrzne, projížďíme běžky a hlavně nás
čeká povinná návštěva veteriny. Ty se na nás ale připravili!
2 ženské a už si kontrolovali čipy, dávali jsme tablety na
odčervení...Scházíme se s prodejcem botiček...Zjišťujeme,
že botičky nejsou z tak tuhého materiálu a jsou více vzdušné...Jo
a hlavně, Jana má konečně svoji dlouho vytouženou kudlu-musherku-)
neustále zkouší ostří a já se začínám obávat o svůj život-)) |
 |
Kája je posilou v našem týmu a aby mu nebylo smutno, zabydlel
se vedle Kačky, která je z něho evidentně nadšená. |
 |
26.02.08 Jezdíme na projížďky po okolí. Aby mi nebyla taková
zima, doost mrzne, jezdím po 3 pejskách, a do kopců pro zahřátí
běhám,-) Zatímco Jana potkává při tréninkách pěkné mushery:-)
my se seznamujeme pouze s místními majiteli pejsků a nádhernou
faunou (ty jejich sněžné slepice jsou všude) |
 |
Takové krásné vločky dnes proletovaly vzduchem. Super hvězdičky.
|
 |
I Arnuk měla svoji vteřinku slávy. Uvidíme, co z toho natáčení
vznikne. |
 |
25.02.08 Zábavný den. Opět kamera. Když už jsem přežila
focení, natáčení, musím přežít i televizi. Natáčeli nás jako
cizince z dalekého jihu-to mě pobavilo. Jana, jakožto mediálně
otrlá žena, to zvládá dobře. Mě už nic nepřekvapí...Ovšem
co kameremana nejvíce zaujalo, byly naše krabice s jídlem:-)) |
 |
Ještě jeden pohled na mrazivou krajinu. Bez pořádné výbavy
už se fakt jezdit nedá. I auto už začínalo pomalu stávkovat.
Po čtvrtém pokuse konečně nastartovalo, ale bylo to tak, tak.
No mohly by ty mrazy trochu polevit. |
 |
24.02.08 Výlet do Jotky. Ideální počasí jsme si přechválili:-(
Mrazivý, ostrý protivítr, hotová sibiř. Ani smečka nevypadala
nadšeně. Ale co se dá dělat, trénovat se musí. Jana statečně
vyjíždí, já zůstávám na základně. Mé oči sněhem a větrem zaváté
by to nemusely přežít,-) A majitelem slušivé beranice a lyžařských
brýlí bohužel taky nejsem. |
 |
Při návratu je obzor mrazivě červený. Došlo na tuhé mrazy!
Jana doráží na základnu vymrzlá, ale spokojená. Takže zítra
hurá do Jotky. Snad vydrží to krásné sluníčko, ale mohlo by
být tepleji... |
 |
Pomalu se připozdívá a hlavně hodně přituhuje, už abychom
byli zpět u auta. Že bychom si brali s sebou do saní nebo
na lyže skvělou zahřívací slivovici,-)) |
 |
Po návratu ještě obouvám běžky a vyrážím s holkama po řece
směrem k Altě. Musím Kačku ještě trochu unavit, i po sáňkování
je nějaká čilá-)Zbytek pejsků už odpočívá v boxíkách. Jana
se rozhodla, že přijede se závodním týmem zpět na základnu
na saních. |
 |
A zase malá trhlinka v ledě, tahle je ještě relativně pohodová.
A hlavně si říkáme, kde projede skútr, musíme i my! |
 |
Známá 6, ale obměněná o Káju. Tryskový start od Rogera.
Ze začátku se pádilo velikou rychlostí. Jana se statečně držela,
my jsme po pár zastaveních(Kája si pečlive vybírá místečka,
kde se vyvenčí,-) předvoj ztratili a hráli si na sólisty.
Poprvé jsme zkoušeli i jízdu po zamrzlé řece, je to zážitek.
Přejíždí se z břehů na břeh, občas kolem tekoucí vody, ale
bylo to fajn. Počasí nádherné, to si prostě umíme na tréninky
vybrat. |
 |
23.02.08 Ráno nás přívítalo sluníčko a blížící se kruté
mrazy. Teplota kolem -15. Ale je veselo, jedeme na trénink
k našemu věrnému dodavateli masa, které pejskům mooc chutná,
ale hlavně k váženému a milému musherovi. Má s námi velkou
trpělivost,-) Ale moc rád a ochotně vše vysvětlí. Velmi ho
rozesmála naše zkušenost s tuňákem jako přísadou pro napájení.
Nelenil a také vyzkoušel, ocenil, ale zkonstatoval, že je
možná moc slaný, no nevíme, hafani nic neříkají... |
 |
A zase povinné filmařské kousky,-)Pro upozornění, dnes je
téma dne muzeum a hlavně používání stativu. Po návratu zjišťuju,
že nejsou projeté tratě, že by česká slivovice byla mocná?
Ale kvůli očím lyže vynechávám:-( |
 |
Zážitek z muzea. Sámské symboly jsou móooc pěkné. Škoda,
že venkovní reliéfy nespatříme, vše je pokryto sněhem, tak
třeba někdy v létě... |
 |
22.02.08 Návštěva místního muzea. Dnešní den pausa, pejskové
i my relaxujeme a připravujeme se na další tréninky,-)Nevím,
zda něco uvidím, mám po včerejším větru opuchlé oči:-(Objevili
jsme tu deky pro pejsky, ale ta cena...Koupíme deku se sobíkem
nebo medvědem? |
 |
Pohled na zasněžené pláně. Ještě že jsme měli tak hezky
a jelo se fajn. |
 |
Oblast Gargia-pro místní mushery hlavní místo tréninků.
Jeden tvrdí, že tam máme jet trénovat nepříznivé počasí, druhý
naopak, až bude hezky, ať máme co fotit. Trefili jsme se do
toho hezkého počasí, ale i tak na těch náhorních plošinách
docela válo. Ani bych to nepříznivé počasí zažít nemusela.
Pesani byli spokojeni a Jana taky, zkoušela totiž své nové
boty a nemohla si je vynachválit. Mne ani moc nohy nemrzly,
z kopců jsem totiž usilovně brzdila,-) |
 |
Ty nohy, co koukají zpod auta jsou Jany. Obhlíží neutěšený
stav výfuku:-( Už z Čech víme, že je prasklý. Bohužel se jeho
stav stále zhoršuje...Ale "gumicuk" tomu pomohl.
Musíme doufat, že vydrží i návrat domů.. |
 |
Tohle nás v centru zaujalo a pobavilo. U nás si zamykáme
ke stojanům kola, v Altě tyhle šikovné sáňky. Jezdí s nimi
po městě všichni. Začínají se mi líbit čím dál víc... |
 |
Altu už máme velmi dobře zmapovanou. Po pár dnech jsme zjistili,
že mají všude parkovací automaty, které nepoužíváme,-) Stále
sháníme něco pro pejsky, teď momentálně nemůžeme sehnat deky.
Jana probíhá obchody a kupuje kombinézy. Osladili jsme si
život a zpestřili fotogalerii,-) Ale bylo nám docela těžko,
už se těším na trénink,-) |
 |
Tak tohle je nucené pózování,-) Už jsme si s holkama zvykly,
ale občas ještě nepostojíme, netváříme se tak jak máme nebo
prostě odmlouváme a nerady se fotíme... |
 |
Běžky jsem dnes vyměnila za sáňky a do lídru vsadila na
jistotu Káči a Barušky. Většinou lídruje Kačka s Fandou, ale
už párkrát se chtěl jít Fanda podívat na kolemjdoucí pejsky
a jelikož je hoooodně veliký a silný, tak vláčel Kačku bohužel
s sebou. Ty ženský jsou v lídru stejně lepší,-)) |
 |
Dnešní lehký trénink. Nepříjemné a velmi hluboké jezero
už je pokryto dostatkem sněhu, takže nepůsobí tak tajemně
a depresivně. Po delší době konečně nesněží, ale naopak začíná
se značně ochlazovat. Že by uhodily kruté mrazy? Celý trénink
slyším od Jany, že až pojedeme odpoledne do města, musí si
koupit ty super boty do mrazu. Tak doufám, že tak krutý mráz
nebude, ale boty si koupila,-) |
 |
Představuji Vám místní kotelnu. Místnost zcela nezajímavá,
ale Jana zde prováděla rozlévání dovezené slivovice. A že
jsme ji přivezli hodně...Ovšem po vykonaném činu to v kotelně
připomínalo vůní naprosto jistě palírnu a jen jsem si říkala,
jestli náhodou nevylítneme do povětří...Poté co za mnou přiběhla,
že asi vidí polární záři, už jsem ji začala i podezřívat,
že při tom rozlévání značně upíjela. Ale měla pravdu, vyjasnilo
se a byla vidět skutečně polární záře. Našeho hodného skútraře
jsme jednou lahvinkou slivovice obdarovali-ten byl nadšený,-)
Za odměnu nám projíždí trasy, takže místo tréninků v hlubokém
sněhu, jezdíme po krásných tvrdých cestách...Ta slivovice
umí divy,-)) |
 |
Podvečerní vyjížďka. Pak už nakrmit, napojit, vyvenčit.
Pokud ovšem hafani netrénují spánek na slámě v tvrdých severských
podmínkách. Jana potřebuje připravit závodní smečku na odpočinek
na trati, takže se vesele trénuje spaní venku. No, ne zrovna
všichni členové zájezdu jsou z toho nadšeni. Třeba malá Fifa
koulí očičkama a domlouvá spaní v boxíkách. Parkrát to už
dopadlo, to husté sněžení už připadlo i trenérce moc a všichni
si šli odpočinout do boxů. |
 |
Kromě Janiny smečky užívají zasněženého severu i naše 2
hasky, které jsou ze sněhu evidentně nadšené. |
 |
2 psí průzkumnice...Jelikož zranění z naší poslední
projížďky ještě v Čechách(ta dobře placená běžkyně mi stále
leží v hlavě:-))se občas hlásí o slovo, musím některý trénink
vynechat:-( Čas alespoň vyplňuji zkoumáním terénu a přípravou
zábavného dopoledne pejskům, kteří zůstali doma.(Fanda je
ohromně spokojený-jen jsem neměla ještě to odhodlání s ním
vyrazit na lyže) |
 |
Kromě sáněk jezdíme i na běžkách. Jakmile odchází teta Jana
odpočívat, hurá na lyže. Naše projížďky doprovází slovy:"Hlavně
si nic neudělej a vrať se". Už jsme se během několika
jízd zkamarádili s místními. |
 |
V dáli se valí další sněhový mrak. Ještě že máme hodného
pana skútraře, který nám každý den projede trasy. Divím se
tomu chlapíkovi, stále sněží a on jezdí a rolbuje a rolbuje... |
 |
Po pár dnech pobytu dojdete ke zjištění, že černé moře přináší
sněhové vánice. Po našem příjezdu jsme jinou barvu ještě nepoznali...Snad
se dočkáme. |
 |
19.02.08 Pohled na zasněžené kopečky a moře, toho sněhu
stále přibývá a přibývá...Zatím v mužstvu panuje z přívalů
sněhu nadšení. Otázka jak dlouho,-) |
