 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
|||||||||||||
 |
||||||||||
 |
||||||||||
|
Text II pro Hakadal Sledehunklubb Slaedesporet- Norsko - 14.1.2008 Trénink 2007-2008- příprava na Finnmarkslopet 500km S tréninkem jsem letos začala 1. srpna. Ten den byl téměř slavnostní, protože se zdál stále velmi vzdálený. Srpnové trénování ale obnášelo to, že budík byl nastaven na 3:30. Původní nadšení brzy ovadlo a tak po zazvonění budíku okamžitě následoval pohled na teploměr. Pokud teplota byla nad 15oC, pak následoval skok zpět do peřin. V opačném případě se šlo na věc… Snažila jsem se v srpnu hlavně trénovat klid v postrojích při
zapřahání. Pak následovaly jen krátké výjezdy, které se postupně
prodlužovali. Trénink jsem začala se všemi
Postupně jsem vylepšila moji tréninkovou káru, na kterou přibyl sud se štěrkem a kola jsem vybavila off road -ovým dezénem, aby se mnou miláčkové moc nesmýkali. Váha káry se dostala na cca 180kg a tím se dala i s dvanácti psy více či méně částečně zastavit.
Po té co mi praskly šňůry, tak jsem přešla na ocelová lanka a divím se, jak jsem vůbec někdy mohla bez nich vyjet. Vylepšila jsem způsob napájení a opravdu kontroluji množství přijatých tekutin u psů. Postupně se letošní přípravou vše změnilo. Když myslím vše, tak tím myslím mé postupy. Vše jsem začala konzultovat s dalšími mushery jak tady v Čechách, tak i ve světě a hlavně s mými novými norskými přáteli. Moje snaha dělat vše co nejlépe mne přivedla k zajímavé literatuře a vůbec ke snaze o hledání nových poznatků. Ještě štěstí, že máme ten internet a můžete vše konzultovat dokola kolem celého světa. Během podzimu jsem se i zúčastnila celé řady podzimních závodů. Tyto závody měli význam hlavně pro mladé psy, že se setkali s prostředím závodů a jiných psů. I toto je třeba se psy trénovat, stejně jako cestování na delší vzdálenosti v přepravním boxu a venčení při cestování.
Při podzimních trénincích psi naběhali kolem 500 km. Nejhůř jsem dopadla já, která absolvovala téměř 1000 km. Od 16. listopadu trénujeme na sněhu. Protože letos sněhu není zase až tak moc, tak musím jezdit s autem asi 10km dál do hor a startovat přímo na lyžařských tratích. Protože tratě jsou upravovány pro lyžaře znamená to pro mne, že mohu jezdit jenom v noci, abych se vyhnula zbytečným konfliktům. Dále pak musím naprosto všechno po nás uklidit. Znamená to, že u každého kakání stavíme a lopatou musím vše odstranit z trati. Zpomaluje to značně průměrnou rychlost v tréninku, ale co se dá dělat. Časy tréninků se dostávají k čtyřem hodinám a spát chodím kolem druhé ráno. V prosinci jsem trénovala už jen s 12ti psy, protože to už časově prostě nešlo. Zbylí psi jsou v dobré kondici na ježdění s turisty a A tým najíždí další a další kilometry, které směřují k naší cestě na Finnmarkslopet.
Díky tomu, že jsem se na tento závod přihlásila, tak už ten samotný
fakt mi hodně zasáhl do života. A tak zase k něčemu veselejšímu: http://www.nrksport.no/1.1952577 Na google earth mám už trať Finnmarkslopet projetou dokonce několikrát.
Vím kdy se jede po řece, kdy pod horami, kdy přes jezera. Teď
už jsem akorát zvědavá, jak to tam vypadá ve skutečnosti. Takže
obavy jděte stranou!
|
||||||||||
FINNARKSLOPET
